Založit webové stránky nebo eShop

O nás

Jak jsme k basenji přišli...

Když jsme plánovali společné bydlení, těšili jsme se, že si konečně budeme moci pořídit psa. Začali jsme hledat, co by to tak mělo být za rasu. Jaká velikost, povaha atd. V jednom atlase psů jsem našla jakousi podivnou rasu. Jmenovalo se to basenji. Čím víc jsem si pročítala jeho vlastnosti, tím víc jsem byla nadšená. Oznámila jsem příteli, že to je tedy pes mých snů. Přítel se podíval na obrázek a řekl, že žádného prťavého psa s prasečím ocáskem rozhodně nechce. Protože jsme v té době ještě na internet chodili (tak leda do internetových kaváren), bylo naše vybírání omezeno pouze na knižní publikace a časopisy. Myslela jsem si tedy, že basenji v ČR asi neseženeme a začala jsem opět hledat... Po nějaké době jsme se rozhodli, že se podíváme po útulcích. Prohlíželi jsem si psy z útulků i na internetu. Jednou jsem při virtuální surfování naklikla odkaz a opět uviděla plemeno basenji. Začala jsem se pídit víc a víc a i když byly některé informace "hrozivé" a "odrazující" ;o) já jsem se do basenjíků úplně zamilovala. Nakonec se mi touto mánií podařilo nakazit i přítele, který tomu nakonec podlehl ještě více než já :-D.

V březnu 2009 jsme si již vezli basenjí slečnu Dasi z Čech. Bohužel i přes basenjí vitalitu zrovna tato fenečka měla problémy. 1. 12. 2009 ve věku jednoho roku nám zemřela. Přesto jsme rádi, že jsme měli to štěstí a mohli jsme s ní alespoň tuto krátkou dobu pobýt. Byla to skutečně osobnost a my zjistili, že život se psem (natož s basenjíkem) je skutečně nepopsatelně jiný. A ten skvělý pocit a zážitky převálcují všechny starosti a problémy. 

Ke konci roku 2009 jsme dostali nabídku z chovatelské stanice Ekibondo, zda bychom se nechtěli stát spolumajiteli jejich štěňátka. Dlouho jsme neotáleli a 17. ledna 2010 už s námi bydlela Tamu.

TOPlist